Minimálně přerušovaná kardiální resuscitace v přednemocniční péči

aktualizace 18.3.2008

Další příspěvek ze stále sílící řady studií potvrzujících, že klíč k úspěšné resuscitaci spočívá především v kvalitní, nepřerušované nepřímé masáži srdce, přinesla studie publikovaná v březnovém čísle časopisu JAMA. Kolektiv autorů z řady významných amerických univerzit a organizací (včetně známé Mayo clinic) pod vedením dr.  Borlowa prezentuje data o studii zkoumající výsledky změny metodiky KPCR ve smyslu „Minimálně přerušované kardiální resuscitace“ (Minimally Interrupted Cardiac Resuscitation - MICR). 

Metodika MICR byla podobná jako ve studii Kelluma a spol. (Resuscitation, 2006) a sestává z provedení úvodních 200 nepřerušovaných kompresí, po kterých následuje analýza rytmu a případně jeden výboj, neprodleně následuje dalších 200 kompresí, analýza rytmu a další postup podle zjištěného stavu (ukončení resuscitace, výboj, nebo další cyklus 200 kompresí). Co nejdříve je to možné, je podán 1 mg Epinefrinu a jeho podání se dále opakuje v rámci každého dvojminutového cyklu. V rámci zajištění ventilace je pouze zaveden vzduchovod a nasazena maska s vysokým průtokem kyslíku, v případě potřeby metodika připouští i řízenou ventilaci pozitivním přetlakem s frekvencí nejvýše 8 za minutu. Na rozdíl od výše zmiňované studie byly ale tentokrát do studie zahrnuti všichni dospelé pacienti s netraumatickou zástavou (nejen ti, kde byl kolaps zaznamenaný svědkem).

Vlastní studie proběhla od ledna 2005 do června 2007, data byla sbírána ve dvou velkých městských aglomeracích v Arizoně. Z celkových 1243 resuscitací záchrannou službou byly ze studie vyřazeni pacienti ve věku pod 18 let, pacienti se zástavou traumatického původu, pacienti, u kterých došlo k zástavě až za přítomnosti posádky záchranné služby a také 2 pacienti, u nichž se nepodařilo dohledat osud (to jsem rád, že se pacienti „ztrácejí“ z nemocnic i v Americe :-), pozn. of.).

Ze zbývajících 886 pacientů bylo 218 resuscitováno „postaru“ 15:2, zatímco 668 novou metodikou.

Studie prokázala, že pacienti resuscitovaní metodikou MICR mají významně vetší naději na přežití náhlé zástavy oběhu: přežití do propuštění z nemocnice vzrostlo celkově z 1,8% na 5,4%, přežití u podskupiny se spatřenou zástavou a fibrilací jako prvním rytmem ze 4,7 na 17,6%. 

Jako nezávislé prediktory přižití byly dále identifikovány (jako tradičně) komorová fibrilace jako vstupní rytmus (v průměru kolem 30% postižených), věk (průměr cca 65 let) a čas od výzvy posádkce po příjezd na místo (v průměru 5,6 resp. 5,2 minuty), ale také tracheální intubece v průběhu ošetření záchrannou službou (intubováno bylo před i po změně metodiky kolem 60% resuscitovaných). Pro zajímavost – laická resuscitace byla prováděna u 40% postižených. 

Jak už bylo řečeno, jde o další ze studií jasně ukazujících, že stávající metodika neodkladné resucitace se střídáním kompresí a řízenými vdechy v poměru 30:2 nejen že není jediná možná a správná, ale zdá se, že je třeba se velmi naléhavě zamyslet nad tím, zda není čas na její změnu s daleko zásadnější preferencí nepřímé masáže než tomu bylo při poslední změně změně Doporučených postupů.

Dr. Ondřej Franěk

 ______________________  (c) dr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz ______________________