Kdy a jak volat záchrannou službu

aktualizace 4.5.2006

Záchrannou službu volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. Volejte i tehdy, pokud si třeba i jen nejste jisti, zda se o takový stav nejedná. Dispečer záchranné služby, kvalifikovaný zdravotník, vám pomůže situaci posoudit a najít optimální řešení.

Záchranná služba má v celé ČR jednotné číslo 155, které se vytáčí z jakéhokoliv telefonu veřejné telefonní sítě (včetně mobilních sítí) bez předvolby a volání je bezplatné.

Pozor u pobočkových podnikových ústředen: většina z nich umí automaticky odeslat volání na 155 do jednotné ("veřejné") telefonní sítě (JTS). V některých případech je ale třeba před vytočením "155" volit ještě provolbu do JTS, tj. zpravidla nulu, nebo "9".

Zdravotní sestra na dispečinku záchranky zpravidla ověří číslo, z něhož voláte, a adresu (popis místa), kam je třeba poslat pomoc.

V dnešní době jsou hovory stále častěji odbavovány na úrovni krajských měst. Aby se předešlo nedorozumění, zejména při volání z mobilního telefonu vždy aktivně uveďte město (obec), ve které se nacházíte.

Pro upřesnění místa události je důležité zjistit co nejvíce údajů:

V bytě, na pracovišti nebo v jiném uzavřeném prostoru:

- adresu a čísla domu (jsou důležitá obě čísla - červené i modré)
- patro a jméno majitele bytu
- jak najít dům (hlavně na sídlištích)

Na veřejné komunikaci nebo na volných prostranstvích:

- stručný a výstižný popis místa události, např. typická budova poblíž, park, křižovatka, poslední vesnice, odbočka, kilometrovník na dálnici, správné číslo dálnice apod.

Dále bude pracovník dispečinku pravděpodobně zjišťovat určité podrobnosti o tom, co se na místě děje.

To není otázka zvědavosti, ale jde o významné informace, sloužící jako podklad pro rozhodování jakou pomoc, v jakém rozsahu a s jakou naléhavostí na místo poslat, případně jaké oddělení nemocnice informovat o pravděpodobném přijetí pacienta. 

V neposlední řadě poskytují moderně pracující operační střediska jako standard informaci, jakým způsobem poskytnou postiženému (postiženým) první pomoc, a to zejména ve stavech bezprostředního ohrožení života (zástava oběhu, dušení, tepenné krvácení), ale třeba i v případě náhlého porodu.

Technologické vybavení moderních zdravotnických operačních středisek dovoluje předat informace posádce datovým přenosem, bez nutnosti přerušit hovor s volajícím. Zatímco tedy hovor pokračuje, posádky záchranky je již na cestě na místo zásahu.

U nemocných v bezvědomí se zástavou dechu, pulzu, nebo obojího provádějte buď sami, nebo podle instrukcí dispečinku záchranky nepřímou masáž srdce a případně umělé dýchání až do příjezdu posádky na místo. Jen tak má postižený šanci dožít se odborné pomoci!

I když nejde o bezprostřední ohrožení života a není třeba např. resuscitovat, měl by být součásti poučení volajícího také návod, co dělat do příjezdu záchranky: zjednat přístup k postiženému (např. odemknout dveře od domu), sepsat seznam léků, které nemocný pravidelně užívá, připravit doklady, zabezpečit domácí zvířata apod. Pokud by se po ukončení hovoru stav nemocného (nemocných) výrazně změnil (zhoršil, ale i zlepšil), neprodleně znovu zavolejte linku 155 a informujte dispečink o změně stavu. V každém případě nechte přístupný/zapnutý telefon, z něhož jste volali.

Pravděpodobně nikdo nebude ztrácet čas „ověřováním“, zda nejde o plané volání, nicméně může se stát, že posádka sanitky nebude moci najít místo zásahu, narazí na zamčené domovní dveře, nebo dojde k jiné komplikaci a dispečink záchranky bude potřebovat s vámi ještě hovořit.

Pokud je to možné, volejte vždy přímo záchrannou službu na čísle 155. Alternativní tísňové číslo 112 vede pouze do tzv. „telefonního centra tísňového volání“, jehož pracovník po zjištění základních informací stejně hovor přepojí na dispečink záchranky. Je zřejmé, že při tom vždy dochází k většímu či menšímu zdržení a za určitých okolností může dojít i ke zkreslení informací. Centrum linky 112 nemá k dispozici žádné zásahové prostředky – jde pouze o jakousi „výhybku“ pro ty, kteří nemohou volat přímo potřebnou tísňovou složku.

Číslo 112 je určeno především pro cizince, kteří neznají národní tísňová čísla, a dále pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu národní tísňová čísla volat nemohou. Týká se to např. případů, kdy mobilní operátor volajícího nemá v daném místě pokrytí. Pokud je zde pokrytí jakéhokoliv jiného operátora, lze volat číslo 112 z libovolného mobilu, a to i bez SIM karty.

Co dělat, než záchranka dorazí? Pokud je potřeba, je samozřemě prioritní poskytnou postiženému první pomoc. Základní návod, jak na to, obvykle poskytne dispečerka záchranné služby. Nicméně zpravidla je dostatek času i na některá další užitečná opatření: 

dr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------