Systém zdravotnické záchranné služby v ČR

 aktualizace 10.11.2003

Záchranné služby ve střední Evropě jsou tradičně organizované jako lékařské záchranné služby. To znamená, že v případě vážné nehody nebo náhle vzniklé život ohrožující příhody vyjíždí přímo na místo lékař (tzv. Rychlá lékařská pomoc - RLP).

Nutno ale poznamenat, že tento systém – jakkoliv je v Evropě a zejména ve střední Evropě běžný – je z celosvětového hlediska spíše výjimečný. V naprosté většině zahraničních systémů – a to i v tak vyspělých zemích jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Holandsko – zajišťují přednemocniční péči záchranáři bez lékařského vzdělání, cvičení k preciznímu provádění nejdůležitějších život zachraňujících úkonů, ale neposkytující další odborná vyšetření. Ta jsou prováděna až na centrálních příjmových odděleních nemocnic nazývaných obvykle EMERGENCY.

Se stále se zvyšujícími nároky na kvalitu a dostupnost přednemocniční péče začínají v posledních letech i u nás nabývat na významu posádky záchranné služby bez lékaře (Rychlá zdravotnická pomoc – RZP). Jsou jednak nasazovány v případech, kdy důvod výjezdu není tak závažný, aby vyžadoval přítomnost lékaře, a jednak jejich existence dovoluje za finančně přijatelných podmínek rozšířit počet stanovišť a tím snížit dojezdové doby. Posádky RZP jsou přitom cvičeny v provádění neodkladné resuscitace i některých dalších život zachraňujících úkonů. V některých místech u nás tak již dnes zebezpečují posádky bez lékaře většinu výjezdů záchranné služby.

Někde – zejména ve velkých městech – funguje záchranná služba tzv. rendezvous systémem. V takovém případě se kompletní zásahový tým sjíždí až na místě příhody. Lékař s řidičem přijíždějí rychlým osobním vozem a partnerem je jim posádka RZP se sanitkou. Výhodou takového systému je, že lékař je blokován podstatně kratší dobu než při tradičním způsobu jeho dopravy přímo v sanitce. V naprosté většině případů se totiž na místě nepotvrdí že jde o život bezprostředně ohrožující stav, a pokud je pacient transportován do nemocnice, není již doprovod lékaře nutný a ten se může věnovat dalším pacientům.

Součástí systému je i 10 stanovišť letecké záchranné služby. Zdravotnická osádka vrtulníku je zpravidla dvoučlenná a tvoří ji lékař a záchranář.

Organizační složkou, která se pohybuje na pomezí mezi záchrannými službami a běžnou návštěvní službou praktických lékařů je takzvaná Lékařská služba první pomoci. Tato – ve světě ojedinělá – záležitost de facto prodlužuje ordinační hodiny praktických lékařů na non-stop provoz. V posledních letech je právě tato služba předmětem velkých diskusí, neboť se stoupajícími náklady si stále více komunit nemůže udržení LSPP ekonomicky dovolit.

 Současný stav a perspektivy organizace systému v ČR

K 1.1.2003 vzniklo 14 krajských Územních střediskek záchranné služby. Tato střediska, zřizovaná nyní krajskými úřady, odpovídají za poskytování přednemocniční neodkladné péče (tj. za záchrannou službu) na území kraje. Perspektiva organizace záchranných služeb na území krajů je ovšem nejdnotná: v některých krajích jsou činěny velmi konkrétní kroky pro sjednocení všech záchranek do jediné, centrálně řízené organizace, v některých si zřejmě zachovají bývalé okresní záchranné služby větší či měnší autonomii. 

Legislativa

Činnost záchraných služeb se opírá o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 434 z roku 1992 ve znění několika novel.

Dr. Ondřej Franěk

---------------------------------------- (c) www.zachrannasluzba.cz  ----------------------------------------