328/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 5. září 2001
o některých podrobnostech zabezpečení
integrovaného záchranného systému
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 zákona
č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 4,
§ 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a) zákona:
ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK
INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU
PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU
§ 1
Zásady koordinace složek
integrovaného záchranného systému
(1) Koordinací složek integrovaného záchranného systému
(dále jen "složka") při společném zásahu se rozumí koordinace
záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.
(2) Koordinace složek spočívá v zajišťování následujících
činností:
a) vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události a jí vyvolaných
ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,
b) uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo zásahu,
jejichž přítomnost zde není potřebná,
c) záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku,
popřípadě jejich evakuace,
d) poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,
e) přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve
složkách (dále jen "síly"), které zahrnuje
1. rozdělení místa zásahu na zóny s charakteristickým
nebezpečím, stanovení odpovídajícího režimu práce
a způsobu ochrany života a zdraví sil včetně použití
ochranných prostředků,
2. zohlednění zvláštností místa zásahu při činnosti složek,
jako jsou technologie výrob, konstrukční a dispoziční
řešení objektů, vlastností přítomných nebo vznikajících
látek,
3. vytvoření týlu, podmínky pro odpočinek sil, stanovení
odpovídajícího režimu jejich práce a odpočinku; pokud to
velitelé nebo vedoucí složek (dále jen "vedoucí složky")
vyžadují, vytvoření společného materiálního a finančního
zabezpečení složek,
4. přerušení záchranných prací, pokud jsou bezprostředně
ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemi by
vznikly závažnější nepříznivé následky než ty, které
hrozí vzniklou mimořádnou událostí,
f) přerušení trvající příčiny vzniku ohrožení vyvolaných
mimořádnou událostí, například provizorní opravou, zamezením
úniku nebezpečných látek, vyloučením nebo omezením provozu
havarovaných zařízení,
g) omezení ohrožení vyvolané mimořádnou událostí a stabilizace
situace v místě zásahu, například hašením požárů, ochlazováním
konstrukcí, ohraničením uniklých látek, odstraněním staveb
a porostů nebo provedením terénních úprav,1)
h) přijetí odpovídajících opatření v místech, kde se očekávají
účinky při předpokládaném šíření mimořádné události, které
zajistí
1. průzkum šíření mimořádné události,
2. informování nebo varování obyvatelstva na území ve směru
šíření mimořádné události, která je může ohrozit svými
účinky,
3. evakuace obyvatelstva, popřípadě též zvířat,
4. vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,
5. ošetření zraněných osob,
6. poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat,
7. regulace volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu
a v jeho okolí,
8. střežení evakuovaného území a majetku,
i) poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám,
j) poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,
k) poskytování nutných informací příbuzným osobám, které jsou
výrazně postiženy mimořádnou událostí,
l) podávání nezbytných informací o mimořádné události
a o prováděných záchranných a likvidačních pracích sdělovacím
prostředkům a veřejnosti,
m) dokumentování údajů a skutečností za účelem zjišťování
a objasňování příčin vzniku mimořádné události, a
n) dokumentování záchranných a likvidačních prací, které obsahuje
základní přehled o nasazených složkách a časový sled
prováděných činností.
------------------------------------------------------------------
1) § 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů.
§ 2
Jednotlivé úrovně koordinace složek
při společném zásahu
Koordinace složek při společném zásahu je prováděna
a) velitelem zásahu2) v místě nasazení složek a v prostoru
předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen "místo
zásahu") na taktické úrovni,
b) operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného
systému3) na operační úrovni, nebo
c) přednostou okresního úřadu, primátorem města Brna nebo Ostravy
anebo Plzně (dále jen "přednosta okresního úřadu"), hejtmanem
kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy (dále jen
"hejtman") nebo Ministerstvem vnitra4) (dále jen
"ministerstvo") a ostatními správními úřady v případech
stanovených zákonem5) na strategické úrovni.
------------------------------------------------------------------
2) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.
3) § 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
4) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
5) § 7, § 10 až 13 zákona č. 239/2000 Sb.
Koordinace složek na taktické úrovni
§ 3
Koordinace velitelem zásahu
(1) Koordinaci složek při společném zásahu v místě zásahu
provádí velitel zásahu6) sám nebo prostřednictvím jím zřízených
výkonných orgánů, kterými jsou štáb velitele zásahu, velitelé
sektorů a velitelé úseků.
(2) Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem
na druh mimořádné události přísluší řízení záchranných
a likvidačních prací (dále jen "odpovědný orgán") podle zvláštních
právních předpisů,7) zajistí jeho vyrozumění územně příslušné
operační a informační středisko integrovaného záchranného systému
(dále jen "operační a informační středisko"). Velitel jednotek
požární ochrany řídí záchranné a likvidační práce v místě zásahu
do příchodu odpovědného orgánu.
(3) Velitel zásahu
a) organizuje záchranné a likvidační práce s ohledem na zásady
koordinace složek podle § 1 a po konzultaci s vedoucími složek
stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních
prací; při tom vychází z typové činnosti složek při společném
zásahu (§ 18),
b) zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně
označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele
zásahu a vedoucího složky (§ 4),
c) ukládá příkazy8) vedoucím složek; síly a prostředky složek
nadále podléhají vedoucím složek,
d) organizuje členění místa zásahu (§ 5),
e) stanovuje v místě zásahu svého nástupce pro případ předání
funkce velitele zásahu,
f) organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným
operačním a informačním střediskem při předávání informací
(§ 6),
g) vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň
poplachu územně příslušného poplachového plánu integrovaného
záchranného systému (dále jen "poplachový plán"),
h) povolává potřebné množství sil a prostředků složek na místo
zásahu prostřednictvím územně příslušného operačního
a informačního střediska, a
i) organizuje součinnost složek s ostatními právnickými
a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc, se
správními úřady, s orgány obcí a jejich organizačními
složkami.9)
(4) Velitel zásahu řídí přímo
a) osoby, které určil do funkcí, například náčelníka štábu
velitele zásahu, velitele průzkumné skupiny, velitele sektoru,
velitele úseku, a
b) vedoucí složek, vyjma těch, kteří jsou pod přímým velením
velitele sektoru nebo velitele úseku.
(5) Velitel zásahu odvolává
a) osobu, kterou určil do funkce, pokud neplní nebo nemůže plnit
úkoly; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci
s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a
b) složku, která neplní nebo nemůže plnit svoje úkoly anebo pokud
její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.
(6) V případě, že velitel zásahu nemůže vykonávat svoje
oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu
a) nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,
b) jiný vedoucí složky, která provádí v místě zásahu převažující
činnost, nebo
c) zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.
(7) Změna velitele zásahu se provádí tak, že odstupující
velitel zásahu sdělí novému veliteli zásahu informace o situaci,
cíli a prioritách postupu složek v místě zásahu a oznámí přímo
podřízeným své odstoupení. Není-li účast odstupujícího velitele
zásahu možná, nový velitel zásahu převzetí řízení zásahu oznámí
sám. Nový velitel zásahu se ujme řízení zásahu prohlášením, že
řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné
operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost
ve zprávě o zásahu.
(8) Ve zprávě o zásahu se zaznamená čas změny velitele
zásahu, jeho jméno a příjmení.
------------------------------------------------------------------
6) § 19 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
7) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993
Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č.
82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č.
168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č.
258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb.
a zákona č. 120/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994
Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č.
237/2000 Sb., zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů.
8) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
9) § 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
§ 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 4
Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu
(1) Součinnost mezi vedoucími složek je zajišťována
prostřednictvím
a) velitele zásahu,
b) velitele sektoru nebo velitele úseku, jejichž úkoly jsou ve
vztahu k řízení součinnosti složek obdobné jako ve zvláštním
právním předpisu,10)
c) štábu velitele zásahu, jehož vnitřní struktura je stanovena
zvláštním právním předpisem,11) nebo
d) spojení.
(2) Vedoucí složky
a) ohlašuje veliteli zásahu svoji přítomnost, množství sil
a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,
b) podřizuje se příkazům velitele zásahu, popřípadě velení
velitele úseku nebo velitele sektoru (dále jen "nadřízený"),
podává mu informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého
nasazení; v případě bezprostředního ohrožení života sil je
oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,
c) předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,
d) oznamuje nadřízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostřední
ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření
k ochraně jejich životů a zdraví, a
e) předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy
o zásahu.
(3) Velitel zásahu, náčelník a členové štábu velitele
zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.12) Jejich
označení zajišťuje Hasičský záchranný sbor České republiky (dále
jen "hasičský záchranný sbor").
(4) Vedoucí složky je v místě zásahu označen reflexní
vestou nebo rukávovou páskou. Toto označení vyjadřuje také jeho
příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.
------------------------------------------------------------------
10) § 27 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti
jednotek požární ochrany.
11) § 23 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
12) § 29 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
§ 5
Organizace členění místa zásahu
(1) Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu
mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních
prací organizačně na
a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu,
b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,
c) nástupní prostor,
d) týlový prostor,
e) dekontaminační prostor,
f) prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených
mimořádnou událostí,
g) shromaždiště evakuovaných,
h) prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných
zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,
i) prostor pro umístění a identifikaci obětí,
j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události,
k) úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde
složky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se
rozumí několik úseků.
(2) Velitel zásahu stanoví místo pro
a) velitelské stanoviště,
b) stanoviště štábu velitele zásahu,
c) informování sdělovacích prostředků, a
d) informování o osobách postižených mimořádnou událostí.
§ 6
Koordinace složek s operační úrovní
(1) Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných
z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko
odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o
a) situaci v místě zásahu,
b) času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních prací,
c) nasazených silách a prostředcích složek, jejich potřebě,
popřípadě o potřebě jiné pomoci, údaje o činnosti složek,
osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu,
d) vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,
e) změně v obsazení funkce velitele zásahu,
f) stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu,
g) zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo
usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,
h) odjezdu složek z místa zásahu, a
i) významných informacích poskytnutých veřejnosti.
(2) V případě potřeby součinnosti více složek předává
ostatní složka13) informace o vzniku mimořádné události územně
příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, u kterého je
vedena v územně příslušném poplachovém plánu.
------------------------------------------------------------------
13) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.
Koordinace složek na strategické úrovni
§ 7
Účel koordinace
Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za
účelem
a) zapojení sil, prostředků a oprávnění v působnosti ministerstva,
ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů
a přednostů okresních úřadů ve prospěch a v souladu s potřebami
záchranných a likvidačních prací, jakož i ochrany obyvatelstva
podle územně příslušného poplachového plánu v souladu
s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem okresu,
popřípadě s využitím zahraniční pomoci,
b) stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při
rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy
zásahu,
c) zabezpečení materiálních a finančních podmínek14) pro činnost
složek při provádění záchranných a likvidačních prací, a
d) zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací
s opatřeními pro krizové stavy.
------------------------------------------------------------------
14) § 31 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
§ 8
Koordinace ministerstvem
(1) Ministerstvo provádí ústřední koordinaci záchranných
a likvidačních prací prostřednictvím Generálního ředitelství
Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "generální
ředitelství") podle § 7 odst. 3 zákona povoláváním a nasazováním
sil, prostředků a koordinací pomoci15) poskytované postiženému
území z jiných krajů, okresů, ostatními ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a ze zahraničí.
(2) Při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních
prací generální ředitelství
a) zabezpečuje opatření ve prospěch záchranných a likvidačních
prací z úrovně ministerstva, ostatních ministerstev a jiných
ústředních správních úřadů,
b) analyzuje a hodnotí situaci v postiženém území s využitím
podkladů poskytovaných ostatními správními úřady a zpracovává
návrhy na opatření,
c) eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,
d) organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území,
e) dokumentuje činnost a postup při provádění záchranných
a likvidačních prací,
f) zpracovává informace pro sdělovací prostředky,
g) organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a
h) udržuje a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby
krajů a okresů prostřednictvím operačních a informačních
středisek.
------------------------------------------------------------------
15) § 20 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
§ 9
Koordinace hejtmanem
(1) Hejtman koordinuje záchranné a likvidační práce podle
§ 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským
záchranným sborem kraje.
(2) Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje
hejtman krizový štáb kraje u hasičského záchranného sboru kraje.
Krizový štáb kraje na krajské úrovni plní úkoly uvedené v § 8
odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů hejtmana. Dále udržuje
prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení
s příslušnými krizovými štáby sousedících krajů, krizovými štáby
okresů v kraji a s generálním ředitelstvím.
§ 10
Koordinace přednostou okresního úřadu
(1) Přednosta okresního úřadu koordinuje záchranné
a likvidační práce podle § 7; při tom vychází z havarijního plánu
okresu nebo z vnějších havarijních plánů a spolupracuje
s hasičským záchranným sborem kraje.
(2) Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje
přednosta okresního úřadu krizový štáb okresu. Krizový štáb okresu
na okresní úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f)
podle pokynů přednosty okresního úřadu. Dále udržuje
prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení
s místem nebo místy zásahu, příslušným krizovým štábem kraje,
krizovými štáby sousedících okresů zasažených mimořádnou událostí
a s generálním ředitelstvím.
§ 11
Krizový štáb kraje nebo krizový štáb okresu (dále jen
"krizový štáb") svolává jeho zřizovatel zejména při krizových
stavech nebo při vyhlášení třetího anebo zvláštního stupně
poplachu územně příslušného poplachového plánu16) (dále jen
"stupeň poplachu"). Podnět ke svolání krizového štábu může dát též
řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje; o jeho
svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí
jeho činnost do jeho rozhodnutí.
------------------------------------------------------------------
16) Například § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.
ČÁST DRUHÁ
ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK
§ 12
(1) Operační středisko základní složky17) vyhodnotí tísňové
volání, které je mu doručeno, a pokud
a) řešení mimořádné události náleží do jeho věcné působnosti,
vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky
prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo
b) řešení mimořádné události nenáleží do jeho věcné nebo místní
působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku
základní složky, které je k řešení mimořádné události
příslušné; pokud řešení této mimořádné události vyžaduje
součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně
příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, jehož
prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.
(2) Operační středisko základní složky může, pokud je to
technicky možné, přepojit tísňové volání, které vyhodnotí podle
odstavce 1 písm. b) a c), přímo na základní složku, která je
k řešení mimořádné události příslušná, nebo na operační středisko
místně příslušné základní složky anebo na územně příslušné
operační a informační středisko.
(3) Základní složky jsou informovány o nebezpečích vzniku
mimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních
středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních
prací, operační a informační střediska informují o nebezpečích
vzniku mimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů
s krajskou nebo okresní působností, dotčených obcí a právnické
a fyzické osoby.
(4) Operační a informační střediska si vyměňují informace
s operačními středisky základních složek pro zpracování
dokumentace integrovaného záchranného systému a informace nutné
pro vzájemnou spolupráci.
------------------------------------------------------------------
17) § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
ČÁST TŘETÍ
PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH
A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK
§ 13
Operační a informační středisko plní následující úkoly:
a) zabezpečuje obsluhu telefonní linky tísňového volání čísla 150
a v případech určených ministerstvem také obsluhu telefonní
linky jednotného evropského čísla tísňového volání,18)
b) dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,
c) spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného
záchranného systému,
d) udržuje spojení s operačními středisky základních složek
a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,
e) vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání
a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže
je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje
odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou
událostí,
f) předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni
poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně
vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a
g) zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do
přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích
podle zákona.19)
------------------------------------------------------------------
18) § 7 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
19) § 7 a 10 zákona č. 239/2000 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU,
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE
A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ
POPLACHOVÉHO PLÁNU
§ 14
Obsah a zpracování dokumentace
integrovaného záchranného systému
(1) Dokumentací integrovaného záchranného systému je
a) havarijní plán okresu (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),
b) dohoda o poskytnutí pomoci (§ 15),
c) dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích
a statistické přehledy (§ 16),
d) dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení
složek (§ 17),
e) typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a
f) územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový
plán integrovaného záchranného systému (dále jen "ústřední
poplachový plán") nebo poplachový plán integrovaného
záchranného systému kraje (dále jen "poplachový plán kraje")
anebo poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu
(dále jen "poplachový plán okresu") (§ 19).
(2) Generální ředitelství zpracovává a vede dokumentaci
integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. b)
až e) a ústřední poplachový plán.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede
dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci
1 písm. a) až d), poplachový plán kraje a poplachový plán okresu.
(4) Pokud některé dokumenty uvedené v odstavci 1 obsahují
zvláštní20) nebo utajované skutečnosti,21) dělí se dokumentace
integrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí,
oddílů nebo kapitol takovým způsobem, aby byla chráněna jen
příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.
------------------------------------------------------------------
20) § 27 krizového zákona.
21) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a změně některých zákonů.
§ 15
Dohoda o poskytnutí pomoci
Dohodami o poskytnutí pomoci jsou
a) písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání,22)
které uzavírá generální ředitelství nebo hasičský záchranný
sbor kraje pro sestavení poplachových plánů a které stanovují
rozsah poskytnutí pomoci ostatní složkou podle § 21 odst. 4
zákona,
b) písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje
nebo přednosta okresního úřadu nebo starosta obce předem
sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci23) pro
potřebu záchranných a likvidačních prací, a
c) dohody podle § 10 odst. 2 písm. e) zákona; jejich uzavření se
zveřejňuje ve Věstníku vlády pro krajské úřady, okresní úřady
a orgány obcí.
------------------------------------------------------------------
22) § 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
23) § 2 písm. g) a h) zákona č. 239/2000 Sb.
§ 16
Dokumentace o společných záchranných
a likvidačních pracích a statistické přehledy
(1) Složky zpracovávají vlastní dokumentaci o záchranných
a likvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém
stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.
(2) Velitel zásahu zpracovává zprávu o zásahu v případě
vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo
zásahu. Předá ji hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od
ukončení zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky
požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná
zpráva o zásahu podle zvláštního právního předpisu.24)
(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu
o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně
poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí,
a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Předává ji
hejtmanovi nebo přednostovi okresního úřadu, pokud záchranné
a likvidační práce koordinovali.
(4) Zpráva o zásahu obsahuje údaje o vzniku mimořádné
události, prováděných záchranných a likvidačních pracích,
použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu,
následcích mimořádné události, velikosti škod a uchráněných
hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo
evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomoci
a grafické znázornění místa zásahu.
(5) Hasičský záchranný sbor zpracovává statistiku
o mimořádných událostech spojených se společnými záchrannými
a likvidačními pracemi složek podle zvláštního právního
předpisu25),26) tak, aby statistické výstupy byly využitelné pro
analýzy mimořádných událostí podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo
podle zvláštního právního předpisu27) anebo pro potřeby obnovy
území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické
potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.
------------------------------------------------------------------
24) § 26 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
25) § 11 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
26) Vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení
rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování
bezpečnostního programu prevence závažné havárie
a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu,
zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování
a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob
informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování
informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
27) § 18 písm. d) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných
havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
§ 17
Dokumentace o společných školeních,
instruktážích a o cvičení složek
(1) Dokumentace o společných školeních, instruktážích
složek28) (dále jen "odborná příprava") obsahuje téma a datum
odborné přípravy, seznam a podpisy osob, které se jí účastnily,
jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.
(2) Dokumentace o cvičení29) složek obsahuje zejména cíl, námět
a účel cvičení, jméno a příjmení osoby, která je zodpovědná za
organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný
postup při provedení cvičení s časovými údaji. Uvedenou
dokumentaci zpracovává hasičský záchranný sbor kraje nebo
generální ředitelství. Dokumentaci o cvičení schvaluje před jeho
provedením ten, kdo je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo
taktické cvičení podle § 17 odst. 3 zákona. Po provedení cvičení
je dokumentace o cvičení doplněna o vyhodnocení cvičení
a o přijaté závěry.
(3) Dokumentace o společné odborné přípravě a o cvičení
složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.
------------------------------------------------------------------
28) § 7 odst. 2 písm. g) zákona č. 239/2000 Sb.
29) § 17 zákona č. 239/2000 Sb.
§ 18
Typové činnosti složek při společném zásahu
Typové činnosti složek při společném zásahu, které vydává
generální ředitelství,30) obsahují postup složek při záchranných
a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné
události.
------------------------------------------------------------------
30) § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
§ 19
Územně příslušný poplachový plán
(1) Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně
příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje
a) spojení na základní a ostatní složky,
b) přehled sil a prostředků ostatních složek, včetně přehledu sil
a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na
základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami,
jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na
stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty
také ty, které okres, kraj nebo stát může využít na základě
platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána
a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv,31) nebo na základě jiných dohod,32) a
c) způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů
krizových štábů,33) právnických osob a podnikajících fyzických
osob zahrnutých do havarijního plánu okresu nebo vnějšího
havarijního plánu.
(2) Ústřední poplachový plán se použije při ústřední
koordinaci záchranných a likvidačních prací generálním
ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.
(3) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována
pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných
a likvidačních prací provádí na krajské úrovni hasičský záchranný
sbor kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem.34)
(4) Poplachový plán okresu se použije, pokud je vyžadována
pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných
a likvidačních prací provádí na okresní úrovni hasičský záchranný
sbor kraje nebo přednosta okresního úřadu v případech stanovených
zákonem35) anebo pokud jsou záchranné a likvidační práce
koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.
(5) Výpisy z poplachového plánu kraje nebo poplachového
plánu okresu obdrží pro svoji potřebu operační střediska
základních složek od hasičského záchranného sboru kraje.
------------------------------------------------------------------
31) Například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou
republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých
haváriích, vyhlášená pod č. 139/2000 Sb. m. s.
32) § 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
33) § 7 odst. 5, § 11 a 13 zákona č. 239/2000 Sb.
34) § 10 zákona č. 239/2000 Sb.
35) § 13 zákona č. 239/2000 Sb.
Podrobnosti o stupních poplachů
§ 20
(1) Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro
záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu
mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při
společném zásahu uvedené v § 2.
(2) V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují
čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako
zvláštní, je stupněm nejvyšším.
(3) Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo
zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko36) při
prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační
středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené
mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.
------------------------------------------------------------------
36) § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb.
§ 21
První stupeň poplachu
První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt
nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky
pro zásah,37) jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo
nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2, nebo
b) záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které
není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.
------------------------------------------------------------------
37) § 18 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška
o požární prevenci).
§ 22
Druhý stupeň poplachu
Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden
objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky
hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do
10 000 m2,
b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky
z kraje nebo okresu, kde mimořádná událost probíhá, nebo
c) je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při
společném zásahu.
§ 23
Třetí stupeň poplachu
(1) Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob,
část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy,
několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2,
povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční
dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo
b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky
nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů nebo jiných
okresů než z těch, které byly postiženy mimořádnou událostí,
nebo
c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat
velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu
rozdělit na sektory a úseky.
(2) Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského
záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko
kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje
hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě žádosti velitele
zásahu se oznamuje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového
plánu okresu přednostovi okresního úřadu.
§ 24
Zvláštní stupeň poplachu
(1) Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a) mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo
plochy území nad 1 km2,
b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky
včetně využití sil a prostředků z jiných krajů a okresů než
z těch, které byly mimořádnou událostí postiženy, popřípadě je
nutno použít pomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomoci,
c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat
velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu
rozdělit na sektory a úseky, nebo
d) společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni
podle § 2 písm. c).
(2) Vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese oznamuje
územně příslušné operační a informační středisko přednostovi
okresního úřadu a operační a informační středisko kraje hejtmanovi
při vyhlášení tohoto stupně poplachu podle poplachového plánu
kraje.
(3) Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese
operační a informační středisko kraje na základě žádosti územně
příslušného operačního a informačního střediska povolává
a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů, koordinuje
krajskou pomoc postiženému okresu a informuje o vyhlášení
zvláštního stupně poplachu generální ředitelství. Obdobným
způsobem pomáhá operační a informační středisko generálního
ředitelství postiženému okresu, kraji nebo hlavnímu městu Praze.
ČÁST PÁTÁ
ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ
HAVARIJNÍHO PLÁNU OKRESU A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU
§ 25
Havarijní plán okresu
(1) Havarijní plán okresu se zpracovává pro řešení
mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo
zvláštního stupně poplachu.
(2) Havarijní plán okresu zpracovává hasičský záchranný
sbor kraje za použití
a) analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících
ohrožení území okresu,
b) podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími
fyzickými osobami,38) a
c) podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními
úřady,39)
jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.
(3) Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho
vyplývajících ohrožení území okresu se zhotovuje na základě
analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu
jejich působnosti. Jejím obsahem jsou
a) přehled zdrojů mimořádných událostí,
b) přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti
jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, a
c) předpokládané záchranné a likvidační práce.
(4) Způsob zpracování havarijního plánu okresu je uveden
v příloze č. 1.
(5) Havarijní plán okresu se zpracovává v minimálně dvou
vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního plánu okresu se ukládá
jako součást krizového plánu okresu pro jednání bezpečnostní rady
okresu a krizového štábu okresu, druhé vyhotovení se ukládá na
územně příslušném operačním a informačním středisku.
(6) Územní střediska nebo okresní střediska zdravotnické
záchranné služby,40) okresní (obvodní, městská) ředitelství
Policie České republiky, ostatní složky, dotčené správní úřady
a obce obdrží od hasičského záchranného sboru kraje příslušné
výpisy z havarijního plánu okresu, které jsou potřebné pro
rozpracování jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.
------------------------------------------------------------------
38) § 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
39) § 15 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
40) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.
Vnější havarijní plán
§ 26
Vnější havarijní plán se zpracovává
a) pro jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem
ionizujícího záření podle § 27, nebo
b) pro objekty a zařízení,41) u kterých je možnost vzniku závažné
havárie42) způsobené nebezpečnými chemickými látkami
a přípravky43) podle zvláštního právního předpisu.26), 44)
------------------------------------------------------------------
26) Vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení
rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování
bezpečnostního programu prevence závažné havárie
a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu,
zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování
a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob
informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování
informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
41) § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.
42) § 2 písm. f) zákona č. 353/1999 Sb.
43) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
44) Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro
stanovení zóny havarijního plánovaní a rozsah a způsob
vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.
§ 27
Vnější havarijní plán jaderného zařízení
nebo pracoviště s velmi významným zdrojem
ionizujícího záření
(1) Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření (dále jen
"vnější havarijní plán") zpracovává hasičský záchranný sbor kraje,
v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,45) u kterého je
stanovena zóna havarijního plánování.46)
(2) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více
krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů
dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území
svého kraje (dále jen "dílčí část") a předají je hasičskému
záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné
zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření se stanovenou zónou havarijního plánování (dále jen
"koordinující hasičský záchranný sbor").
(3) Koordinující hasičský záchranný sbor sjednocuje postup
příslušných hasičských záchranných sborů krajů při zpracování
dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává
jeho změny, sestavuje vnější havarijní plán pro celou zónu
havarijního plánování, projednává jej s držitelem povolení
k jednotlivým činnostem (dále jen "držitel povolení")
a s dotčenými ústředními správními úřady.
(4) Zpracování vnějšího havarijního plánu nebo jeho dílčí
části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým
činnostem (dále jen "žadatel o povolení") a držitele povolení
podle zvláštního právního předpisu47) a dílčích podkladů
připravených příslušnými okresními úřady,48) složkami a obcemi.
(5) Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden
v příloze č. 2.
(6) Projednání vnějšího havarijního plánu s dotčenými
obcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu
zabezpečuje příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Případné
spory při jeho projednání řeší hejtman kraje, který koordinuje
přípravu na řešení mimořádných událostí v kraji.49)
(7) Koordinující hasičský záchranný sbor nebo hasičský
záchranný sbor kraje, který zpracoval vnější havarijní plán,
zajistí předání výtisku vnějšího havarijního plánu žadateli
o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, Státnímu úřadu
pro jadernou bezpečnost a hasičským záchranným sborům krajů, do
jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování.
Stejným způsobem obdrží dotčené složky, dotčené správní úřady
s krajskou nebo okresní působností a dotčené obce příslušné výpisy
z vnějšího havarijního plánu, které jsou potřebné pro rozpracování
těchto výpisů k jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.
(8) Jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu se ukládá
jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady
kraje a krizového štábu kraje, další vyhotovení se ukládá na
operačním a informačním středisku kraje a také na územně
příslušném operačním a informačním středisku, pokud se v jeho
územním obvodu nachází zóna havarijního plánování jaderného
zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření.
(9) Jestliže zóna havarijního plánování jaderného zařízení
nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření
nepřesahuje do území jiného okresu, ukládá se jedno vyhotovení
vnějšího havarijního plánu jako součást krizového plánu okresu pro
jednání bezpečnostní rady okresu a krizového štábu okresu. Další
vyhotovení se ukládá na územně příslušném operačním a informačním
středisku.
------------------------------------------------------------------
45) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů.
46) § 2 písm. m) a § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.
§ 1 odst. 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního
plánování.
47) § 13 a 19 zákona č. 18/1997 Sb.
48) § 12 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
49) § 11 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
§ 28
(1) Havarijní plán okresu a vnější havarijní plán se
zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě;
výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen
v elektronické podobě.
(2) Vnější havarijní plán se prověřuje minimálně jedenkrát
za 3 roky cvičením.50)
(3) Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah havarijního
plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, provádí se bezodkladně
jejich aktualizace.
(4) Ucelené samostatné části havarijního plánu okresu,
vnějšího havarijního plánu a výpisy z nich, které neobsahují
zvláštní skutečnosti,20) utajované skutečnosti21) nebo
skutečnosti, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti,51)
mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní
předpis.52)
------------------------------------------------------------------
20) § 27 krizového zákona.
21) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a změně některých zákonů.
50) § 10 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. i) a § 17 odst. 3
zákona č. 239/2000 Sb.
51) Například § 19 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
52) § 2 odst. 3, § 9 a 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona
č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE
A SPOJENÍ V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU
§ 29
Zásady způsobu krizové komunikace
(1) Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je
organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených
v § 2 mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními
úřady, správními úřady s krajskou nebo okresní působností a mezi
obcemi (dále jen "subjekty krizové komunikace") a u každého
z těchto subjektů.
(2) Ke krizové komunikaci slouží
a) účelová telekomunikační síť ministerstva, která zabezpečuje
hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné
radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému,
b) hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému
provozovaná ministerstvem a její využití k běžnému provozu
složek jako jediného radiokomunikačního prostředku se používá
tam, kde byl ukončen přechod z radiokomunikačních technologií
do hromadné sítě,
c) veřejná pevná telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno
v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
d) veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je spojení
jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního
spojení,
e) prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění
spojení orgánů krizového řízení a obcí,
f) záložní rádiová síť v přímém režimu na určeném kmitočtu,
případně v režimu umožňujícím propojení,
g) spojky nebo vytvořená rádiová síť pro tranzitní přenos zpráv,
které se použijí při selhání všech technologií, nebo
h) mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může
povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační
a informační středisko při nedostatečné kapacitě standardně
používaných spojovacích prostředků.
(3) Pokud je to možné, zabezpečuje se v telekomunikačních
sítích podle odstavce 2 písm. a) až e) identifikace účastnické
stanice volajícího.
§ 30
Organizace spojení v integrovaném záchranném systému
(1) Vzájemné spojení subjektů krizové komunikace se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).
(2) Spojení mezi složkami v místě zásahu a z místa zásahu
na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst.
2 písm. b) a d). Nelze-li postupovat podle věty prvé, spojení se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).
(3) Spojení mezi operačními středisky základních složek se
zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat
podle věty prvé, je zabezpečeno spojení podle § 29 odst. 2 písm.
f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.
(4) Spojení mezi operačním a informačním střediskem
a operačními středisky, dispečinky nebo pracovišti ostatních
složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a d) a případně
po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).
(5) Organizaci spojení pro zajištění vlastních činností
složky provádí každá složka samostatně.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího
havarijního plánu.
§ 32
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou
ustanovení § 25, 27 a 28, která nabývají účinnosti dnem 30. června
2002.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příl.1
Způsob zpracování havarijního plánu okresu
(1) Havarijní plán okresu se člení na
A. informační část,
B. operativní část, a
C. plány konkrétních činností.
(2) Havarijní plán okresu obsahuje textové dokumenty
doplněné grafickou dokumentací, kterou tvoří mapy,1) grafy
a schémata.
------------------------------------------------------------------
1) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území
státu a zásady jejich používání.
A. Informační část
(1) Charakteristiku okresu tvoří část
a) geografická,
b) demografická,
c) klimatická, a
d) popis infrastruktury.
(2) Pro jednotlivé druhy mimořádných událostí se uvedou
skutečnosti zjištěné analýzou vzniku mimořádných událostí, ve
které se uvede
a) místo možného výskytu,
b) pravděpodobnost výskytu,
c) rozsah a ohrožení v závislosti na čase a dalších podmínkách,
d) seznam dotčených obcí včetně přehledu počtu jejich obyvatel
a seznam dotčených právnických osob a podnikajících fyzických
osob zahrnutých do havarijního plánu,2)
d) ohrožení obyvatelstva,
e) předpokládané škody,
f) předpokládané následky vyvolané mimořádnou událostí,
g) zásady pro provedení záchranných a likvidačních prací,
i) předpokládané množství sil a prostředků pro záchranné
a likvidační práce,
j) popis příslušné části (ke konkrétnímu druhu mimořádné události)
struktury organizace havarijní připravenosti okresu, včetně
uvedení působnosti složek,
j) popis využitelné části (ke konkrétnímu druhu a místu mimořádné
události) systému vyrozumění a varování v rámci organizace
záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva, a
k) možnosti asanace předpokládaných následků mimořádné události
s uvedením odpovědnosti za provedení jednotlivých asanačních
opatření.
(3) Při možnosti výskytu jednoho druhu mimořádné události
na více místech území okresu a za obdobných místních podmínek se
podrobně popíše nejvíce nebezpečná varianta; u ostatních variant
se uvedou pouze odlišnosti a specifika.
(4) Provede se výčet mimořádných událostí, které přesahují
hranice okresu nebo mohou vzniknout na území okresu anebo se mohou
šířit z jiných okresů.
------------------------------------------------------------------
2) § 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů.
B. Operativní část
(1) Síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce se
uvedou jen tehdy, pokud nejsou zahrnuty v poplachových plánech,
s ohledem na pomoc vyžadovanou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona,
přičemž poplachový plán okresu se přiloží k havarijnímu plánu
okresu s těmito údaji:
a) pomoc poskytovaná sousedním okresům zahrnuje
1. mimořádné události, při nichž bude pomoc zpravidla
realizována,
2. síly a prostředky určené k pomoci,
3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
4. odpovědnost za vyslání,
b) pomoc, která může být poskytnuta ze sousedních okresů, zahrnuje
1. mimořádné události, při nichž bude zpravidla pomoc
vyžadována,
2. síly a prostředky určené k pomoci,
3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
4. odpovědnost za vyslání,
c) pomoc, která může být poskytnuta z krajské a celostátní
úrovně, zahrnuje
1. mimořádné události, při nichž bude zpravidla pomoc
vyžadována,
2. síly a prostředky určené k pomoci,
3. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich
zapojení do záchranných a likvidačních prací, a
4. odpovědnost za vyslání.
(2) Vyrozumění o mimořádné události, spojení, komunikace
a předávání informací veřejnosti; v nich se uvádí jen obecné
informace o použitých organizačních a technických systémech pro
předávání informací podle § 29 s odkazy na plány konkrétních
činností. Popis informování a přípravy veřejnosti pro případ
mimořádných situací obsahuje také informace o zpracovaném
a každoročně udržovaném programu pro vzdělávání, výchovu a výcvik
veřejnosti, varovné signály, plánované zkoušky varovných systémů
apod.
(3) Monitoring, v něm se uvede místo umístění, způsob
provozování měřicích míst, vyhodnocování a využívání naměřených
hodnot pro potřeby
a) zjišťování mimořádné události,
b) ochrany obyvatelstva,
c) hydrometeorologické situace, a
d) znečištění životního prostředí.
(4) Havarijní informační systém zahrnuje způsob
a) provozování, a
b) využití při mimořádné události.
(5) Asanace jednotlivých druhů mimořádných událostí
obsahuje
a) odpovědnost za provedení asanace,
b) druhy asanace a složky provádějící asanaci,
c) skládky a spalovny nebezpečných látek, a
d) dozor nad asanačními pracemi.
C. Druhy plánů konkrétních činností
(1) Plán vyrozumění obsahuje způsob
a) předání prvotní informace o mimořádné události,
b) povolání ostatních složek,
c) informování přednosty okresního úřadu a krizového štábu, a
d) podávání informací o mimořádné události krajskému úřadu,
sousedním okresním úřadům, ostatním dotčeným správním úřadům
a obcím.
(2) Traumatologický plán obsahuje způsob zabezpečení
zdravotnických opatření postiženým osobám.
(3) Plán varování obyvatelstva obsahuje
a) komunikační plán a prostředky pro varování obyvatelstva,
b) způsob varování obyvatelstva o možném nebezpečí,
c) druhy varovných signálů a jejich význam,
d) způsob předání informací o nutné činnosti obyvatelstva,
e) způsob informování o ukončení ohrožení, a
f) rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva.
(4) Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje
a) zásady zabezpečení ukrytí,
b) přehled úkrytů na území okresu podle jejich typu, a
c) odpovědnost za provedení ukrytí obyvatelstva.
(5) Plán individuální ochrany obyvatelstva obsahuje
a) prostředky individuální ochrany, včetně improvizovaných,
b) místa uskladnění prostředků individuální ochrany,
c) systém výdeje prostředků pro individuální ochranu,
d) systém zpětného přebírání prostředků pro individuální ochranu,
a
e) rozdělení odpovědnosti za provedení individuální ochrany
obyvatelstva.
(6) Plán evakuace obyvatelstva obsahuje
a) zásady provádění evakuace,
b) předpokládané počty evakuovaných osob,
c) zabezpečení evakuace,
d) evakuační trasy,
e) přehled míst ubytování,
f) řízení evakuace, a
g) rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace obyvatelstva.
(7) Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje
a) nouzové ubytování,
b) nouzové zásobování základními potravinami,
c) nouzové zdroje pitné vody,
d) nouzové zásobování pitnou vodou,
e) nouzové základní služby obyvatelstvu,
f) nouzové dodávky energií,
g) organizování humanitární pomoci, a
h) rozdělení odpovědnosti za provedení opatření pro nouzové
přežití obyvatelstva.
(8) Povodňový plán okresu obsahuje náležitosti stanovené
zvláštním právním předpisem.3)
(9) Plán ochrany území pod vybranými vodními díly před
zvláštními povodněmi obsahuje
a) kategorie vodních děl a analýzu nebezpečí vzniku zvláštní
povodně,
b) rozsah a účinek zvláštní povodně na území pod vodním dílem
včetně grafického znázornění,
c) činnost příslušných orgánů a obcí, a
d) kritéria vyhlášení krizového stavu pro území postižené zvláštní
povodní.
(10) Plán mimořádných veterinárních opatření obsahuje
a) přehled připravených mimořádných veterinárních opatření,
b) způsob jejich provádění,
c) síly a prostředky k zabezpečení,
d) rozdělení odpovědnosti za provedení veterinárních opatření, a
e) pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz.
(11) Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje
a) způsob jeho zabezpečení, a
b) rozdělení odpovědnosti za provedení opatření na ochranu
veřejného pořádku a bezpečnosti.
(12) Plán ochrany kulturních památek obsahuje
a) přehled kulturních movitých a nemovitých památek,
b) způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií, a
c) rozdělení odpovědnosti za provedení ochrany kulturních památek.
(13) Plán hygienických a protiepidemických opatření
obsahuje
a) přehled připravených hygienicko epidemiologických opatření,
b) způsob jejich provádění,
c) síly a prostředky k jejich zabezpečení, a
d) rozdělení odpovědnosti za provedení plánovaných hygienických
a protiepidemických opatření.
(14) Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky
obsahuje
a) přehled spojení na sdělovací prostředky,
b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových varovných relací,
c) frekvence vysílání rozhlasových stanic,
d) způsob ověření průniku varovných relací,
e) náhradní systémy pro informování veřejnosti,
f) popis reakce obyvatelstva na varovné zprávy, a
g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.
------------------------------------------------------------------
3) § 4 nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
Příl.2
Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
(1) Pro potřeby řešení radiační havárie je území zóny
havarijního plánování rozděleno na středový prostor a na 16
pravidelných výsečí, které se nazývají sektory. V závislosti na
směru šíření radioaktivních látek a na výsledcích monitorování
jsou v sektorech uplatňována opatření vyplývající z vnějšího
havarijního plánu. V okolí jaderného zařízení nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího záření je středový prostor
(zpravidla kruhový), ve kterém jsou uplatňována příslušná a předem
stanovená opatření bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek
a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace. Přesný
průběh hranic sektorů a středového prostoru se přizpůsobí místním
územním a demografickým poměrům.
(2) Ochranná opatření se plánují formou plánů konkrétních
činností pro příslušné sektory zóny havarijního plánování.
Vymezení velikosti zóny havarijního plánování stanoví Státní úřad
pro jadernou bezpečnost1) na základě návrhu držitele povolení.2)
(3) Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou
část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního
charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část obsahuje
mapy,3) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby
vedení záchranných a likvidačních prací, směry možnosti šíření
radioaktivních látek při radiační havárii apod.
(4) Vnější havarijní plán se člení na
A. informační část,
B. operativní část, a
C. plány konkrétních činností.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon).
2) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.
§ 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního
plánování.
3) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území
státu a zásady jejich používání.
A. Informační část
(1) Informační část obsahuje
a) obecnou charakteristiku jaderného zařízení nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
b) charakteristiku území, zejména po stránce demografické,
geografické, klimatické, a popis infrastruktury na území,
c) seznam obcí včetně přehledu počtu obyvatel a seznam právnických
a podnikajících fyzických osob, které jsou zahrnuty do vnějšího
havarijního plánu,2)
d) výsledky analýz možných radiačních havárií a radiologických
následků na obyvatelstvo, zvířata a životní prostředí,
e) systém klasifikace radiačních havárií podle vnitřního
havarijního plánu,
f) požadavky na ochranu obyvatelstva a životního prostředí ve
vztahu k zásahovým úrovním při radiační havárii,4)
g) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně
havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek
k provádění potřebných činností, a
h) popis systému vyrozumění a varování, který obsahuje vazby na
držitele povolení a předávání informací v rámci organizace
havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.
(2) Ke zpracování částí uvedených v odstavci 1 písm.
b) a c) se využijí havarijní plány okresů v zóně havarijního
plánování.
------------------------------------------------------------------
2) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.
§ 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního
plánování.
4) § 64 až 66 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na
zajištění radiační ochrany.
B. Operativní část
(1) Operativní část udává přehled připravených opatření,
která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo při
potvrzení vzniku radiační havárie držitelem povolení. Hasičský
záchranný sbor kraje rozpracovává řešení jednotlivých opatření
v závislosti na předpokládanou radiační situaci a její očekávané
časové posloupnosti. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje
podle plánů konkrétních činností v závislosti na způsobu šíření
radiační havárie.
(2) Operativní část obsahuje
a) úkoly dotčených správních úřadů, obcí a složek,
b) způsob koordinace řešení radiační havárie,
c) kritéria pro vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže
vnější havarijní plán k řešení radiační havárie zjevně
nepostačuje,
d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace
následků radiační havárie, a
e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků
radiační havárie mimo zónu havarijního plánování a spolupráce
dotčených správních úřadů a obcí.
(3) Operativní část dále obsahuje formy, způsoby a postupy
při poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního
plánování o
a) charakteru možného ohrožení,
b) plánovaných opatřeních na ochranu obyvatelstva, a
c) skutečném ohrožení obyvatelstva a následně přijímaných
opatřeních k ochraně obyvatelstva.
C. Plány konkrétních činností
(1) Plán vyrozumění, kterým se rozumí neprodlené předání
informace o mimořádné události, obsahuje
a) jména osob a názvy institucí, adresy a způsoby kontaktního
spojení na
1. operační a informační střediska a operační střediska
základních složek působící na území kraje, případně okresu,
2. příslušné pracovníky krajského, případně okresního úřadu,
3. příslušné pracovníky ostatních složek,
4. další krajské, případně okresní úřady v zóně havarijního
plánování a operační střediska na jejich území, případně
další krajské nebo okresní úřady dotčené plánovanými
opatřeními,
5. další dotčené územní správní úřady a obce,
6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska
s celostátní působností,
b) výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného držitelem povolení,
a
c) činnost každé zasahující složky a příslušných pracovníků
krajských úřadů, okresních úřadů a obcí, kterou provádí po
vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
(2) Plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů
o varování zabezpečovaném držitelem povolení, obsahuje
a) hlavní způsob varování obyvatelstva včetně popisu činnosti,
kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, a
b) náhradní způsob varování obyvatelstva.
(3) Plán záchranných a likvidačních prací obsahuje
a) potřebu předurčených sil a prostředků, která vychází z územně
příslušného poplachového plánu,
b) seznam složek určených k plnění úkolů při radiační havárii,
radiační nehodě nebo jiné mimořádné události na jaderném
zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření,
c) způsob vyrozumění a povolání těchto složek,
d) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,
e) předurčenost k plnění konkrétních úkolů včetně konkrétního
možného nasazení,
f) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,
g) trasu příjezdu a odjezdu složek,
h) způsob řízení zásahu,
i) maximální dobu nasazení složek v místě zásahu s ohledem na
ohrožení zdraví sil,
j) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek, a
k) způsob provádění dekontaminace a dozimetrické kontroly.
(4) Plán ukrytí obyvatelstva, které je zavedeno za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem,5) obsahuje
a) zásady a způsoby vhodného ukrytí osob v zóně havarijního
plánování, to je počet ukrytých osob v bydlišti, zaměstnání, ve
školských, zdravotnických a v dalších zařízeních, a
b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.
(5) Plán jodové profylaxe, která je prováděna za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem,6) obsahuje počty
profylaktik, způsoby distribuce, obměny a použití jodové
profylaxe.
(6) Plán evakuace osob, která je prováděna za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem,7) se připravuje pro
středový prostor i pro další části zóny havarijního plánování
v sektorech pro 16 variant směru větru (v osách výsečí). Plán
evakuace obsahuje
a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,
c) počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány,
d) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
e) popis evakuačního zavazadla,
f) systém evidence evakuovaných osob,
g) evakuační trasy a jejich zabezpečení,
h) systém monitorování evakuovaných osob včetně dekontaminačních
stanovišť, a
i) přehled nouzového ubytování evakuovaných osob a způsoby jejich
zásobování.
(7) Plán individuální ochrany osob obsahuje
a) možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků
individuální ochrany,
b) přehled prostředků ochrany obyvatelstva (pokud se jejich
použití předpokládá),
c) místa uložení těchto prostředků a způsob jejich distribuce,
d) způsob použití a likvidace použitých prostředků.
(8) Plán dekontaminace obsahuje
a) seznam stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
b) způsob provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních
a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,
c) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění
a nasazení,
d) způsob radiační kontroly po provedení dekontaminace, a
e) způsob zabezpečení náhradního oblečení pro kontaminované osoby.
(9) Plán monitorování obsahuje způsoby předávání zpráv
o výsledcích monitorování z radiační a monitorovací sítě České
republiky a od držitele povolení.
(10) Plán regulace pohybu osob obsahuje
a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,
b) určení vstupních a výstupních míst,
c) způsob regulace pohybu osob,
d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob
a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za
provedení úkolů, a
e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.
(11) Traumatologický plán, který zabezpečuje způsob
odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje
a) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu
nebo jednotlivým osobám a osobám, které zabezpečují opatření ke
snížení ozáření nebo které provádějí záchranné práce, jež byly
v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření,
vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a
b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně
ukrytému obyvatelstvu.
(12) Veterinární plán opatření k ochraně hospodářských
zvířat při radiační havárii obsahuje
a) počty a umístění hospodářských zvířat,
b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich
zabezpečení,
c) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci, jeho počty, trasy
přesunu, způsoby jeho ošetřování a místa jeho následného
umístění,
d) způsoby veterinárního třídění a dekontaminace zvířat, a
e) opatření vůči hospodářskému zvířectvu zasaženému radiační
havárií včetně likvidace uhynulých zvířat.
(13) Plán regulace distribuce a požívání potravin, krmiv
a vody obsahuje
a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody radionuklidy,
b) způsob vydání pokynu k regulaci,
c) varianty možné regulace,
d) způsob likvidace potravin a krmiv znečištěných radionuklidy, a
e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody
a krmiv.
(14) Plán opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti
obsahuje způsob
a) vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,
b) zacházení s kontaminovanými tělesnými pozůstatky zemřelých
osob, a
c) pohřbení osob.
(15) Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
obsahuje způsoby jejich zabezpečení a činnost příslušných orgánů
a obcí.
(16) Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky
obsahuje
a) přehled spojení na kontaktní osoby sdělovacích prostředků,
b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových varovných
relací,
c) frekvence a náhradní frekvence rozhlasových stanic,
d) způsob ověření průniku varovných relací,
e) náhradní systémy pro informování veřejnosti,
f) popis reakce obyvatelstva na varovné zprávy, a
g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.
------------------------------------------------------------------
5) § 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
6) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
7) § 64 odst. 1 vyhlášky č. 184/1997 Sb.